* * * O nás * * *

Když jsme si v roce 2004 pořizovali Hátu, vůbec jsme nevěděli, jak moc tahle úžasná fenka ovlivní náš život. Háta nám odchovala dva krásné vrhy po osmi štěňátkách, dala nám možnost ochutnat tuto činnost a já jsem zjistila, že mne to obrovsky naplňuje.
Po Hátě jsme si z prvního vrhu nechali dceru Safinku. Chovatelský život před nás ale postavil obrovskou zkoušku - v roce 2012 jsme přišli o celý vrh štěňátek a nakonec jsme ztratili i maminku štěňátek Safinku.
Zkušenost, kterou jsme získali díky Safince, byla natolik odlišná, bolestná a odstrašující, že několik let jsem nebyla schopná o odchovu štěňátek reálně uvažovat a myšlenky na štěníky jsem si zákazala.
Jenže odchodem Háty jsem došla k tomu, že bych chtěla mít aspoň její kousek zpět. Když už jsme měli možnost zažít si "Hátí krev", je těžké těmto vzpomínkám a zkušenostem konkurovat, byla jedinečná. Z prvního Hátina vrhu, který pro nás i díky Safince je tolik osudový, do chovu promluvila jen fenka Abby Aimee. Aimee si v roce 2008 u nás koupila chovatelka Eva Hromádková (CHS ze Zlínských strání) a díky jejímu úsilí se z Aimee stala chovná fenka, která dala dva kvalitní vrhy. Z obou vrhů bylo naštěstí několik málo chovných jedinců a tak Hátí krev pořád pokračuje dál.
Léta jsem byla přesvědčená, že prakticky jen díky Evě mohu tedy snít dál svůj sen o tom, že jednou budu mít doma zpátky Hátinu krev. Třikrát jsme pořídili fenku nepříbuznou k linii Maurehata a ze Zlínských strání. Bylo v plánu krýt některým z chlapečků odchovaných v chs ze Zlínských strání. Týnku jsme nikdy nekryli, Hessinka nakonec i měla 4 štěňata s Aristokratem ze Zlínských strání, ale nebyl vůbec prostor si štěně nechat a nikdo z těchto 4 štěňat není chovný, plní úkoly rodinných psů. Myslela jsem, že v roce 2024 bude mít naše Vendulka štěňátka s Hátiným pravnukem Fantastic Only ze Zlínských strání. Nakonec jsem ale i tyto plány změnila.
Dlouho jsem ignorovala, že z Hátina B vrhu na Slovensku byl chovný pes Babby Bubble Maurehata. Měl za svůj život několik vrhů. A letos na jaře mi "cvrnkl" do nosu vrh štěňátek, kde Bubble je dědečkem. Dlouho jsem to nechávala v sobě uzrát, nakonec jsem se s plány svěřila manželovi a čekala jsem, že ten mi to zatrhne. A on se jen zeptal, kam pro štěně pojedeme... A tak bylo jasné, že v létě zase budeme mít tříčlennou smečku. Není to samozřejmě jednoduché rozhodnutí, ale vlastně jsme zatím všichni nadšení, děti Berrynku zbožňují, zároveň si uvědomují, že je třeba se věnovat i velkým holkám. Mám velké štěstí, že mou vášeň moje rodina chápe a že mě podporují.
Dá se tedy očekávat, že časem snad u nás zase odchováme štěňátka. Ráda si počkám, až budou všechny okolnosti stoprocentní. A až přijde ten pravý čas, můžu garantovat, že:

Je pro nás důležité dávat odchovu štěňátek maximum - celé dva měsíce, kdy jsou u nás štěňátka, žijeme celá rodina prakticky jen odchovem. Potvrdí vám to asi každý, kdo si u nás bral štěňátko. Je to nesmírně naplňující, ale taky ohromně vyčerpávající. Nestane se u nás tedy nikdy, že bychom plánovali třeba dva vrhy za rok, spíše jsou u nás štěňátka opravdu jen velmi výjimečně. Potřebujeme vždy docela dlouhý čas na načerpání sil na další vrh.
Proč to všechno děláme? Štěňátka jde odchovat určitě i "úspornějším" způsobem, ale jsem přesvědčena o tom, že první dva měsíce života štěňátek jsou nesmírně důležité a role chovatele je nezastupitelná. A pokud do odchovu vložíme maximum sil, potřebujeme pak sice asi tak minimálně dva roky na regeneraci :o), ale vždy doufám, že noví majitelé naši práci ocení. Však nové pánečky každého našeho štěňátka přijímáme do naší rodiny a pro koho jiného bych se měla vydat ze všech sil než pro rodinu...